Krtonožka (Gryllotalpa) má oproti krtkům jednu velkou výsadu, dovede létat. Přední křídla má sice krátká a tvrzená, aby se mohla pohybovat pod zemí a o svatebním obřadu na ně hrát, ovšem zadní křídla jsou skutečně přizpůsobena k létání. Jelikož však jde o nočního živočicha, krtonožku v letu spatří jen hodně trpěliví vyvolení. A to ještě v krtonožkami hodně zamořené lokalitě. Společnou má krtonožka s krtky kromě dvou předních hrabavých nohou především nenávist lidí vůči své entitě. Společnými silami prý tyto dva živočišné druhy likvidují kořínky rostlin. V případě krtonožek je to bohužel pravda, především pak v jejich larválním stádiu, krtci jsou dravci po celý svůj život a rostlinám mohou ublížit jedině podrýváním kořenového systému. Některému rostlinstvu to skutečně může vadit až natolik, že odejde do věčných lovišť, většina rostlin to ale vydrží. Už jen proto, v jaké hloubce si vlastně krtek hrabe chodbičky. To právě larvy krtonožek jsou nemilosrdnější. Předně se pohybují o dost mělčeji a hlavně se poté, co se po vylíhnutí chvilku živí humusem, pustí právě do kořínků rostlin, které začnou vadnout a usychat. Je to jejich výhradní strava! Potíž je, že vývoj krtonožek trvá dva roky a za tu dobu napáchají spoustu škody. Obzvláště když se v dané lokalitě přemnoží. Pokud se ze stovek larev (nymf) krtonožek vyvinou dospělci a ti nakladou ve třetím roce svého života vajíčka, je zaděláno na problém. A právě takové potíže mají dnes například na Slovensku. U nás však krtonožky zatím nepředstavují větší riziko. Navíc jde o druh původní, nikoli invazní, který má nezastupitelnou roli v ekosystému. A právě zde je jeden velký paradox. Larvy i dospělci krtonožek jsou totiž vítanou potravou krtků, tedy kromě například ježků, ropuch a ptáků. A když krtky vyženeme, ježky nevítáme a ropuch se štítíme, mají šanci právě krtonožky. Zpětně pak žijeme v domnění, že krtky v zahradě máme, ovšem jde právě o následky řádění krtonožek, především jejich larev. Krtci kořínky neradi, zato krtonožky se do nich pustí i v dospělosti, byť jsou dospělci krtonožek draví a tím vlastně zahradám prospívají. U nás původní krtonožka obecná (Gryllotalpa gryllotalpa) způsobuje škodu především na mrkvi, zelí, okurkách, dýních, rajčatech a luštěninách. velké škody páchá na mladých rostlinách v době páření a kladení vajíček. Larvy si pak pochutnají i na koříncích sazeniček dřevin. Ovšem krtonožky dovedou ničit i trávníky, keře s drobným ovocem a okrasné rostliny. Hlad mají náramný. Paradoxem je, že s oblibou potlačujeme právě predátory krtonožek. Kromě krtků i špačky, vrány a kočky. V přírodě se třeba kočka divoká u nás již téměř nevyskytuje, též mnoho druhů ptactva má výrazně snížené stavy včetně sov. Krtonožky jsou docela velkým hmyzem, každý dospělec je proto vítaným soustem pro mnoho živočišných druhů. Po většinu roku sice nelétá a žije pod zemí, když ale vylétne, jde o hmyz predátory nepřehlédnutelný. A naopak si mnozí predátoři dovedou najít velké krtonožky i v zemi, protože se v sezóně pohybují blízko povrchu půdy. Krtonožka (Gryllotalpa, gryllus = cvrček, talpa = krtek) je rod rovnokřídlého hmyzu, který zahrnuje více jak 50 druhů. Anglicky se krtonožkám říká mole cricket (krtčí cvrček).Krtonožka je přibližně 5 až 7 cm velký a docela hrozivě vypadající hmyz, který připomíná něco mezi cvrčkem a humrem či rakem. Svou velikostí připomíná saranče. Sice není jedovatá, ale dospělec dovede nepříjemně kousnout. Přední nohy má krtonožka uzpůsobené k hrabání, stejně jako přední nohy krtka se podobají ozubeným plochým lopatkám. A stejně jako krtek jimi krtonožka odhrnuje hlínu a hrabe si v zemi chodbičky, ve kterých umisťuje svá vajíčka, a ze kterých se šíří larvy krtonožek. Při pohledu shora je tělo krtonožky tmavě hnědé, bříško má však šedohnědé. Válcovité tělo je pokryté jemnými chloupky, na hlavě najdeme dlouhá tykadla. Trojúhelníková hlava přispívá k ještě bizarnějšímu vzhledu tohoto hmyzího monstra. Vajíčka krtonožek jsou bílá a mírně zploštělá, larvy světle žluté. Krtonožky vylézají z půdy na povrch v době rozmnožování, což je od května do června. Po spáření si samičky vyhrabávají v půdě chodbičky s komůrkami pro hnízda v hloubce 10 až 25 cm, což je strategicky výhodné pro dosažitelnost kořínků rostlin larvami krtonožek. Do jednoho hnízda samička naklade 100 až 400 vajíček a zároveň okousává kořínky rostlin. Během páření si samičky vytvoří více hnízd. Larvy začnou konzumovat nejprve humus a krátce po vylíhnutí již i kořínky rostlin. Před zimou se pak zavrtají do hloubky 0,5 až 2 metry, kde přezimují a v dalším roce páchají na rostlinstvu ještě větší škody. Nymfy se po přezimování dvakrát svlékají a dospívají až v červnu. Vajíčka pak dospělé samičky kladou až ve třetím roce svého života. Dospělci tedy také jednou přezimují, než se začnou pářit. Zajímavé jsou námluvy a svatební obřady krtonožek. Jsou totiž doprovázeny hlasitými projevy. Sameček si nejprve vyhloubí v zemi takzvanou svatební komůrku, do které naláká samičku hlasitým cvrčením. To bychom měli anglickou polovinu jména krtonožek (cvrček). Cvrčení sameček vyluzuje stejně jako samečci cvrčků třením předních křídel o sebe. Přední křídla jsou vybavena pilníčkem (ozubeným smyčcem) a ostrou lištou. Zadrhnutím zoubků o lištu se rozkmitává membrána zvukotvorné plošky, které se říká harfa, a která je oddělena od zbytku křídla pružnou a ohebnou zónou. Chvění zbytku křídla, které by tón znečišťovalo, je tlumené. Jenom dotváří plný tón. Krtonožky se ozývají v krátkých sériích po jedné až dvou vteřinách, přestávky jsou přitom o něco delší než hudební produkce. Každý druh rovnokřídlého hmyzu i každý druh krtonožek má svou specifickou tónovou frekvenci. Konkrétně naše domácí krtonožka obecná (Gryllotalpa gryllotalpa) muzicíruje na frekvenci 1,6 kHz, což odpovídá tříčárkovanému g. Zajímavé též je, že pro svůj hudební projev sameček využívá zákony akustiky. Několik centimetrů pod zemí si vyhloubí kromě kulovité svatební komůrky i nálevkovitý otvor. Komůrka je pak rezonátorem a nálevkovitý otvor hlásnou troubou. Lazení svého nástroje sameček provádí změnou své polohy v dutině rezonátoru, tedy v komůrce.V přeneseném smyslu využívají lidští samečkové také často “komůrku“ a “hudební nástroj“. Komůrku pak samičky mnohdy opouští obtěžkány a bez očekávání, že by se sameček nějak postaral. A stejně tak jsou samičky krtonožek vzornými matkami, které se starají o vajíčka i nymfy, ovšem výhradně bez asistence samečků. V tomto směru se mají mnohé lidské samičky lépe. V podstatě platí, že pravděpodobnost potkat v zahradě dospělce krtonožky je velice malá, pokud se to však stane, jde o jasný signál, že máme zaděláno na problém. Navíc krtonožky neznají oplocení a šíří se docela rychle z pozemku na pozemek. Velké nebezpečí dnes představují teplé zimy, které tomuto hmyzu pomáhají přezimovat. Výše jsme zmínili, že predátorů krtonožek ubývá a skutečně je jejich největším nepřítelem člověk. V některých zemích kvůli dostihovému sportu a parkuru, respektive obecně chovu koní, jinde kvůli kriketu či golfovým hřištím a jinde kvůli pěstovaným plodinám. Nepřáteli krtonožek jsou dokonce i lesníci. Dlužno dodat, že boj s krtonožkami, pokud se v lokalitě přemnoží, není snadný ani levný. Při použití chemie navíc ohrožujeme i populace užitečného hmyzu a přitom zbytečně. Například na Slovensku neexistuje registrovaná 100 % účinná chemická látka proti tomuto půdnímu škůdci, dostupné látky přitom mají jen nízkou účinnost a ničí půdní ekosystémy. Zatím nejlépe se jeví biologické řešení v podobě parazitických hlístic Steinernema carpocapsae. Hlístice je však třeba také koupit a aplikovat do půdy na jaře i na podzim. Hlístice pak napadají larvy krtonožek a množí se v jejich tělech. Zároveň vylučují bakterie, které se dostávají do tělesných tkání hostitele a ten hyne v průběhu několika dnů. Na lidi ani domácí zvířata nemají hlístice žádný vliv a z půdy se postupně vytrácejí. Zároveň ničí v půdě i larvy dalších druhů škůdců, ovšem také larvy hmyzu užitečného. Nejde však o nic neznámého, podobně se hlístice používají i na slimáky (plzáky), lalokonosce a další druhy škůdců. V každém případě jde o drahý běh na dlouhou trať, proto buďme jen rádi, že se u nás krtonožky “zatím“ nepřemnožují. Zajímavostí je, že si poslední dobou krtonožku oblíbili genetikové. Studium jejího genomu a proteinů kódovaných jednotlivými geny umožňuje lépe pochopit vývojové vztahy mezi jednotlivými skupinami hmyzu. V Thajsku jde pro změnu o oblíbenou hmyzí smaženou pochoutku. Stachanovec Ferda brablenec, mužíček páchající dobro pod sloganem PRÁCE VŠEHO DRUHU, chlapík s rudým puntíkatým šátkem na krku, děsivé krtonožce kdysi unikl. To se však nemusí podařit rostlinám ve vaší zahradě...Zdroj: ekoclovek.cz, izahradkar.cz, eagri.cz, rozhlas.cz, pasti.cz, Wikipedia, vesmir.cz, ČESKÉSTAVBY.cz
