Rozklad kompostu nikdy nekončí (Zdroj: Shutterstock) Zobrazit fotky zobrazit 6 fotek

Že si máte pořídit kompost, to vám dnes ochotně doporučí každý. Je to skvělá cesta, jak recyklovat odpady ze zahrady a kuchyně, měnit je v něco hodnotného a bohatého na živiny, a celé to pak navracet do půdy. Krása. Ta dobře míněná doporučení ovšem často neobsahují zásadní informaci. To, kdy celý ten zázrak bude konečně hotový.

Pokusíte-li se s pomocí internetu zodpovědět otázku „Jak dlouho to trvá, než se z odpadu stane kompost?“ doberete se velmi pestrých odpovědí.

Královská zahradnická společnost (RHS) vám nabídne rozptyl mezi šesti měsíci až dvěma lety. Floridský institut pro výzkum v zemědělství (IFAS) bude tvrdit, že je to cokoliv mezi jedním až dvanácti měsíci a ekologisté z webu Daily Dump píší, že je to okolo šesti až osmi týdnů.

Příprava kompostu (Zdroj: Shutterstock)
Příprava kompostu (Zdroj: Shutterstock)

Je tedy pochopitelné, že ta nejistota a rozptyl hodnot mohou vaše nadšení pro kompostování docela zchladit. Není divu. Zázraky se totiž snadno slibují, ale s jejich proměnou ve skutečnost to bývá horší. Platí to i tehdy, když si pořídíte nebo postavíte kompostér. Počáteční bod je tím daný, ale co bude dál? Vršíte, prohrabujete, zahříváte, zaléváte, převrstvujete. Ale kde tomu je konec? Pochopitelně že chcete vědět, kdy už to bude.

To vám ale nikdo nepoví.

Teorie procesu je totiž jasná a obsáhle popsaná, ale samotné finále téhle praxe je svým popisem v nedohlednu. Jak to? Jde o princip. Kompost je z definice organický prostředek pro zlepšení půdy, obsahující stabilizované organické látky a rostlinné živiny. Je získaný řízeným biologickým rozkladem směsi, sestávající zejména z rostlinných zbytků a mající deklarované kvalitativní znaky.

Nic moc víc se už o kompostu neříká.

Co když budete pátrat, jaké ty kvalitativní znaky jsou? Narazíte na další problém. Ony kvalitativní znaky se totiž liší a zpravidla popisují proces - cestu k výsledku – ale nikoliv výsledek sám.

Rozklad v kompostu nikdy nekončí (Zdroj: Shutterstock)
Rozklad v kompostu nikdy nekončí (Zdroj: Shutterstock)

Dozvíte se například, že v hotovém kompostu musely proběhnout určité fáze (zahřívací, horká, zchlazovací) rozkladu, že při procesu kompostování došlo ke snížení objemu a hmotnosti vstupních surovin - přibližně o polovinu. Že muselo dojít k poklesu obsahu vody a k potlačení nežádoucích mikroorganizmů.

To všechno jsou projevy rozkladných dějů. Toho, že uvnitř kompostu během zrání dochází k mineralizaci a humifikaci. Jsou to přeměny látek organických na anorganické a cesty vedoucí k tvorbě humusu. Jenže tyhle přírodní procesy jsou samy o sobě dlouhodobé a vlastně nikdy úplně nekončí, dokud je kompost kompostem.

Jak to vidí zahrádkář

Z pohledu zahrádkáře je kompost hotový tehdy, když má sytě černou barvu, je jemně drobivý a nemazlavý, má příjemnou zemitou vůni bez zápachu a jeho jednotlivé částečky se nedají rozeznat.

Vidle do toho ovšem hází fakt, že pro takovou podobu „hotového“ kompostu je určující kvalita vloženého kompostovaného materiálu. Pokud jste do kompostu vkládali tuhé stonky rostlin, větvičky, lidské kosti anebo tvrdé skořápky od ořechů, pořád vám bude v té hromadě něco hmatatelného zbývat. Jestli jste si dali předem tu práci, a vše ukládané do kompostu najemno nadrtili, bude to k té nehmatatelnosti trvat kratší dobu.

Těžko povědět, kdy to právě u vás nastane.

Výroba kompostu v kompostárně (Zdroj: Shutterstock)
Výroba kompostu v kompostárně (Zdroj: Shutterstock)

Záleží také na teplotě, efektivitě rozkladných procesů, přístupu vzduchu, převrstvování a objemu celé té hromady (větší jsou paradoxně lepší). Záleží na velké spoustě podstatných drobností, faktorech, které mohou být v každém rohu vaší zahrady odlišné.

Každý jeden kompost je tak díky svému složení a podmínkám odlišný. Každý je svým způsobem originál.

A proto vlastně neexistuje jednoznačná odpověď na to, kdy je už kompost hotový. Možná to opravdu stihnete za osm týdnů, možná to budou ty dva roky. Předem těžko říct.

Možná už teď na povrchu nebo uvnitř toho svého kompostu nevidíte kousky banánových slupek anebo nerozeznáváte posekanou trávu. Ale to neznamená, že tam fyzicky nejsou. Když se na takový kompost podíváte mikroskopem, pořád tam jejich částečky najdete. Rozklad tedy ještě definitivně hotový není. A bude pokračovat další měsíce, léta. Ani poté, co už nebude vidět nic mikroskopem, bude to probíhat dál. Na molekulární úrovni.

Zní to jako problém, ale není to chyba. V podstatě je to ta nejvíc žádoucí vlastnost kompostu. Je totiž schopen ze sebe do půdy uvolňovat živiny dlouhé roky, než se sám stane půdou.

Kompostovat lze téměř jakýkoli rostlinný materiál ze zahrady a kuchyně (Zdroj: Shutterstock)
Kompostovat lze téměř jakýkoli rostlinný materiál ze zahrady a kuchyně (Zdroj: Shutterstock)

Jak to vidí vědci

Věci, které jsou kdesi neurčitě mezi nebem a zemí, pochopitelně vědce a odborníky dráždí. A proto také existuje hezká řádka studií, které se onu „vyzrálost“ kompostu pokusily nějak rigorózně stanovit. Ne zrovna úspěšně. Jen pro představu, při experimentech s devíti druhy kompostu se prokázal vliv devětadvaceti různých proměnných ovlivňujících výsledek.

Takže není divu, že těch badatelských variant stanovení, kdy je kompost hotový, existuje mnoho – a dokonalá z nich dosud není žádná. Dvě asi nejčastější zmíníme.

První sází na to, že během rozkladu v kompostu se cukry a další uhlovodíky přeměňují na oxid uhličitý. To znamená, že se uvnitř té hromady postupně poměr C:N (uhlíku a dusíku). Uhlíku postupně ubývá, dá se to měřit. Ale ten poměr není kvalitativně vypovídající o celém procesu. Protože se při rozkladu kompostu množství ve vodě rozpustného uhlíku a huminových látek postupně zvyšuje. Ale orientačně to nějakou informační hodnotu má.

Další metoda na to jde podobně, ale jinak. Přes dusík.

Vychází z toho, že během procesu kompostování využívají přítomní mikrobi většinu dostupného rozpustného dusíku k rozkladu organických látek. A jak kompost zraje, tato činnost se zpomaluje. Odumírající mikrobi postupně uvolňují skoro tolik dusíku, kolik ti živí spotřebují. V tomto okamžiku je už pro rostliny k dispozici více dusíku, a mohou v kompostu růst lépe.

Zjistit se to dá například pokusným výsevem na rychle rostoucích rostlinách.

Doma si to můžete vyzkoušet například s ředkvičkami. Kompost, který už máte za hotový, odeberete a vysejete do něj ředkvičky. Pokud do tří týdnů vzejdou 75 % vysetých semínek, je „hotový“. I když není. Odráží to jen skutečnost, že ředkvičky v něm už nalezly dostatek dusíku pro svůj růst, ne že se proces rozkladu zastavil.

Cílem je vždy výživný, úrodný materiál (Zdroj: Shutterstock)
Cílem je vždy výživný, úrodný materiál (Zdroj: Shutterstock)

Záleží na tom vůbec?

To je věc pohledu. A plánovaného použití kompostu.

Pokud kladete svůj kompost jako mulč na povrch půdy, nemusí vlastně být hotový vůbec. Jeho organické složky se prostě budou dál pomalu rozkládat a zapravovat do půdy. A protože mulč leží na povrchu půdy a nepřichází do kontaktu s kořeny rostlin, nemá jim jak škodit.

Kompost zakopaný do hlíny na zeleninové zahradě na podzim také nemusí být úplně hotový, protože má čas rozkládat se dál až do jara. Ten, co bychom chtěli přidávat do záhonku na jaře, už ale musí být o něco víc hotový, aby rostlinám neublížil. To samé, jen důrazněji, platí pro kompost přidávaný do uzavřeného objemu truhlíků. Musí být hotový ještě víc.

Ve výsledku tak ale máme komposty více a ještě více hotové, aniž by z nich nějaký byl ten úplně nej-hotovější a úplně hotový. Takový moment ale nenastane.

Kompost totiž není hotový nikdy. Rozkládat se bude, dokud bude kompostem. Až se rozloží, přestane být kompostem.

Zdroj: compostmagazine.com, RHS.org.uk, lomi.com, portal.ct.gov, yardgarden.edu, DailyDump.org, sfyl.ifas.edu